Málo kdo ví, že Daniel Nii Tackie Mensah „Danny“ Welbeck je původem z Ghany nebo že jeho sousedem byla ikona Manchesteru United Wes Brown. To vše a mnohem víc se dozvíte v následujícím rozhovoru s anglickým spasitelem a útočníkem Arsenalu.

Ještě než rozhovor začal, byla Dannymu ukázána internetová stránka, pojmenovaná „Welbz is dat guy.“ Když se třiadvacetiletý útočník na stránce porozhlédl, dostal záchvat smíchu a divil se: „Co to je? To opravdu udělal někdo jenom o mě?“ 

Web obsahuje spoustu vtipných obrázků, meme nebo gifů, které spojuje jedna osoba, Danny Welbeck. Mezi nejpopulárnější výtvory patří upravená socha Ježíše v Rio de Janeiru s Dannyho číslem na zádech nebo fotky, na kterých jsou obličeje významných lidí překryty obličejem anglického fotbalisty. Takovými obětmi se například stali americký prezident Barack Obama či britský premiér David Cameron. Na všech obrázcích pak figuruje nápis „Welbz is dat guy.“

Mladý Angličan byl v Manchesteru velice populární. Vyrůstal tam již od malička a za United hrál od svých osmi let. Proto se jeho fanoušci rozhodli vytvořit tento web a vzdát mu tak hold. Jeho odchod do Arsenalu byl tedy pro všechny překvapující, lidé byli zděšeni. A nejenom fanoušci rudé části města, ale i bývalé ikony klubu kroutili hlavami, jak je možné, že vedení pustilo hráče k jednomu z největších konkurentů. Rio Ferdinand prohlásil, že rozhodnutí prodat ho je šílenost, Paul Scholes zase vyjádřil lítost kvůli jeho odchodu a Gary Neville nemohl najít v tomhle přestupu nic logického.

„Poprvé jsem se s tímhle slovním spojením setkal krátce po zápase, ve kterém jsem skóroval. Můj kamarád Ravel Morrison nahrál na sociálních sítích tweet a nějak se to uchytilo. Je těžké vysvětlit, co přesně „he is dat guy“ znamená. Je to hodně slangový výraz. Dost často se používal na střední škole. Většinou to bylo myšleno v pozitivním slova smyslu, ale mohli jste to říct i o učiteli, který nebyl v oblibě. V Londýně se s tím moc nesetkávám. Jenom „Ox“ si z toho párkrát dělal legraci.“

Poslední měsíce byly pro Welbecka velice bouřlivé. Přeci jenom opustit klub, ve kterém vyrůstal a postupně se propracoval až do „velkého“ fotbalu, není snadné a určitě kvůli tomu strávil spoustu bezesných nocí. Naštěstí je Danny na tohle téma velice otevřený a nevadí mu mluvit o jeho minulosti spjaté s týmem „Rudých ďáblů.“

„Pokaždé když někde strávíte tak dlouho a rozhodnete se o novém začátku, musíte se nejdříve pořádně zamyslet. Během posledních několika let jsem si říkal, co je pro mě nejlepší, protože když jsem se dostal na hřiště, hrál jsem na levé straně zálohy ve formaci 4-4-2. Pokaždé jsem předvedl svoje maximum, ale nemohl jsem být pro tým tak užitečný, jako kdybych hrál na hrotu.“

„Začnete mít pochybnosti, ale pak jdete na tréning, kde makáte na 100%. Na hřišti pak nemyslím na nic jiného než na hru a na podání co nejlepšího výkonu. Takový už jsem a nehodlám se měnit. Pro svůj klub udělám všechno. Přesto jsem ale začal uvažovat o tom, co by pro mě bylo nejlepší volbou.“

„Pak přišla šance přestoupit do Arsenalu. Byl jsem v celku klidný ohledně celé situace. Zrovna byla reprezentační pauza, takže jsem byl na pokoji s Jordanem Hendersonem. Jen tak jsme relaxovali po zápase, tak jak to děláme vždycky a čekali na hovor, který měl oznámit výsledek.“

S úsměvem na rtech si taky vzpomíná jak „otravný“ byl v době vyjednávání Jack Wilshere: „Pokaždé když jsme šli na snídani nebo na oběd, sedl si vedle mě a neustále se mě vyptával, jestli je už přestup hotový nebo jestli se něco nepokazilo. Sám jsem tehdy nevěděl víc než Jack. Jenom to že oba kluby spolu jednají o mé budoucnosti. Později když už bylo všechno domluvené, tak mi tak trochu spadl kámen ze srdce.“

„Hodně mi pomohlo, že jsem znal některé kluky z reprezentace. Dokonce i Caluma Chamberse jsem na jednom ze srazů potkal ještě před tím, než jsem vstoupil do šatny Arsenalu. Takže jsem to neměl tak složité, jako kdybych šel do úplně cizího kolektivu. Trochu se mi ulevilo, když jsem tam viděl těch několik známých obličejů. Ale nebyli to jen Angličani, kdo se ke mně hned hlásili. Každý mě tu vítal s otevřenou náručí. Velice mě to potěšilo a jsem za to nesmírně vděčný.“

Danny ale nebojuje jen na hřišti. Musí se vypořádat i s novým prostředím. Stěhování není nikdy jednoduché a už vůbec ne do Londýna. Welbeck vyrůstal ve stejné ulici jako dlouholetý obránce United Wes Brown. Manchester a hlavně část pojmenovanou Mancunian, která patří do městské čtvrti Longsight, zná lépe než své boty a lidé tam znají jeho. Kamkoliv přišel, mohl si být jistý, že narazí na přátelské prostředí. Teď je ale v novém městě, kde je 12 miliónů cizinců. Určitě bude chvíli trvat, než si na tuhle změnu zvykne.

„V Londýně je všechno úplně jinak než v Manchesteru, kde jsem vyrostl, chodil do školy, a kde jsem znal spoustu lidí. Na střední jsem musel jezdit dvěma autobusy, takže jsem potkával hodně mých vrstevníků. Téměř všude jsem měl nějaké známosti a kdykoliv jsem měl za kým jít. Teď je to všechno jinak. Už tady sice mám pár přátel a dokonce tu už několik let pracuje můj bratranec. Celou tuhle situaci jsem pojal jako nové dobrodružství a těším se, jak to všechno dopadne.“

Z Welbecka přímo vyzařuje jeho nadšení, skvělá nálada a inteligence. Ono se vlastně ani není čemu divit. Když byl ještě student, tak při GCSE zkouškách, které musí absolvovat všichni studenti ve věku 14-16 let, dostal z devíti vybraných předmětů nejhorší známku C, což odpovídá zhruba naší dvojce. Z nejtěžších předmětů jako je matematika nebo anglická literatura dostal známku A. Danny je hodně učenlivý a potvrzuje to jak ve škole, tak i na hřišti.

„Rodiče mi už od malička vštěpovali, že vzdělání je velice důležité a teď jim za to jsem vděčný.“ Nebyli to ale jenom rodiče, kteří anglického útočníka motivovali k dobrým výsledkům. „Do školy jsem chodil společně s dvěma staršími bratry. Oba byli výborní studenti. Je tedy jasné, že jsem se s nimi poměřoval a snažil se mít lepší nebo alespoň stejné známky jako oni.“

„Oba dostávali A+ nebo A. Já měl spíš „béčka“. Měl jsem to ale hodně náročné, protože jsem musel chodit na tréninky United. Poslední rok na škole jsem si musel odepsat dva předměty, abych všechno stíhal. Z tréninku jsem chodil rovnou domů, a i tak jsem nezvládal dělat domácí úkoly. Musel jsem je psát až ve škole."

Dannyho soutěživá povaha jde vidět i na hřišti. Přestože v Arsenalu působí teprve chvíli, ukazuje se ve skvělém světle a fanoušci si ho ihned oblíbili. A to hlavně díky jeho napadání soupeře, kterého tak dostává pod tlak. A když to všechno ještě spojíte s obrovskou rychlostí, přesným zakončením a vytříbenou technikou, je jasné, že Arséne Wenger si letos přidal do sbírky další cenný drahokam.

Během posledních tří let se Welbeck vypracoval na jednu z důležitých opor národního týmu a momentálně je klíčovým mužem v kvalifikaci pro EURO 2016. Dvougólový střelec ze Švýcarska a rovněž i ze Slovinska ukazuje, v jak úžasné formě teď hraje. Své góly patřičně oslavil s Calumem Chambersem a Alexem Oxlade-Chamberlainem, což dokazuje, že do týmu zapadl hladce a s novými spoluhráči si rozumí.

Všechno ale mohlo být jinak. Oba Dannyho rodiče pocházeli z Ghany, a tak bylo celkem jasné, že první pozvánka do reprezentace mu přišla právě od „Černých hvězd“. Tehdy ještě dvacetiletý mladík pozvání odmítl a raději se připojil k anglickému týmu. A to ještě netušil, že první zápas za Albion odehraje právě proti Ghaně.

„Cítil jsem se tak trochu rozpolcený. S mými kořeny a zemí, ve které jsem vyrůstal, sem si mohl vybrat, za který nároďák hrát. Ale za Anglii jsem nastupoval ve všech mládežnických reprezentacích už od mých čtrnácti let. Takže volba byla jasná. Přišlo mi to logické. Od malička jsem se postupně probojovával až na nejvyšší metu a byla by škoda odejít před tou největší výzvou.“

„To ale nemění nic na tom, že jsem na svůj původ hrdý. Mám to v sobě hluboko vyryté a nejenom protože mý rodiče jsou z Ghany. Mám tam i zbytek rodiny. Naposledy jsem tam byl před několika lety, ale doufám, že brzy se tam zase podívám. Bylo by pěkné je zase všechny vidět.“

Momentálně je nejdůležitější, aby si Danny zachoval dobrou formu, kterou nabral hned ze začátku první sezóny za Arsenal. Hned v prvním zápase předvedl raketový nástup. Po 15 minutách na hřišti nastřelil tyč Manchesteru City. V dalším zápase proti Aston Ville si po brilantním výkonu připsal gól a asistenci. Poté přišlo jeho galapředstavení proti Galatasarayi v Lize mistrů. Třemi góly sestřelil Turky a stal se tak hrdinou večera. A podle samotného hráče, budou podobné výkony přibývat.

„Arsenal je pro mě místo, které mě posune na další úroveň v mé kariéře. Jenom čas však ukáže, jak se mi bude dařit. Jsem natěšený na tuhle novou výzvu.“

16. května. Toto datum má Welbeck ve svém kalendáři červeně zakroužkované. Vrátí se totiž na stadion, kde fotbalově vyrůstal. Na Old Trafford. Poprvé bude sedět v šatně hostí. Přestupu ale nelituje a věří, že jeho rozhodnutí odejít z United je správné.

„Bude to velice divé, vrátit se zpátky. Strašně se na to těším, jenže do této události zbývá ještě mnoho zápasů, na které se musíme soustředit. Je důležité, abychom začali sbírat 3 body v každém utkání.“