Devět let čekal Arsenal na trofej. Nekonečnému trápení se podle druhého největšího akcionáře klubu Alishera Usmanova mohl vyhnout. Z toho nejhoršího jsou prý „Kanonýři“ nyní venku a čekají je pouze úspěchy.

Je druhým největším podílníkem Arsenalu, s majoritním akcionářem klubu a svým konkurentem i kolegou zároveň Stanem Kroenkem však Alisher Usmanov ještě nenašel společnou řeč. Oba přitom o cenné papíry na severu Londýna začali bojovat již před sedmi lety. Napětí mezi nimi již údajně klesá, Kroenke i Usmanov mají s nejúspěšnějším celkem britské metropole dlouhodobé plány a chtějí jej přenechat i následující generaci.

„S některými členy vedení udržuji velmi dobré vztahy, ale s Kroenkem jsme nebyli v kontaktu,“ tvrdí Usmanov, jehož společnosti Red and White Securities, kterou vlastní společně s Farhadem Moshirim, patří třicetiprocentní podíl akcií Arsenalu.

„Navzdory tomu rozhodně neplánuji vzdát se své pozice. Přeji klubu úspěchy,“ dodává.

Na Emirates Stadium přitom mohl mít Usmanov podstatně výraznější slovo. Zákulisní šachy však v letech 2010 a 2011, kdy bitva o moc vrcholila, vyhrál Stan Kroenke. Usmanov se sice pokoušel zabránit ovládnutí klubu americkým byznysmenem odkupem necelých šestnácti procent akcií od Lady Niny Bracewell-Smithové, jenže bývalá nevýkonná ředitelka Arsenalu v roce 2011 kývla na nabídku Kroenkeho, který posléze získal i cenné papíry rodiny Carrových a Dannyho Fiszmana.

„Hluboce lituji kroku prodat svůj podíl Kroenkemu,“ lamentovala později rodačka z Nového Dillí, která rovněž nesouhlasila s rozhodnutím vedení přistoupit na plné převzetí klubu vlastníkem řady sportovních celků ze zámoří.

Usmanov má řadu přívrženců i odpůrců. Na uzbeckého rodáka bylo a je pohlíženo jako na oligarchu z východu, který v 80. letech minulého století strávil šest let za mřížemi v tehdejší Uzbecké sovětské socialistické republice. Po příchodu do klubu se k němu členové vedení údajně chovali naprosto neobjektivně, sám Usmanov však prý křivé slovo o Arsenalu z úst nikdy nevypustil.

„Nikdy jsem nic špatného o klubu či jeho zaměstnancích neřekl. Pouze jsem sděloval své názory, jak by se dalo pracovat nikoliv lépe, ale efektivněji,“ naráží Usmanov na otevřený dopis, který předal vedení „Kanonýrů“ v roce 2012 po odchodu kapitána Robina van Persieho do Manchesteru United.

V něm měl ruský miliardář spolu s Farhadem Moshirim velké výhrady k tomu, jakým směrem se Arsenal ubírá. Majitelé společnosti Red and White Securities varovali před hrozbou nesplnění primárního cíle, jímž byla kvalifikace do Ligy mistrů. Dlouholeté martyrium prý vyplynulo z dávného rozhodnutí tehdejších vlastníků.

„Arsenal vše podřídil výstavbě nového stadionu. Ponořit se do dluhů bylo rozhodnutí předchozích akcionářů. Přitom existovala ještě jedna možnost, jak Emirates Stadium kromě tržeb ze zápasů financovat, a to nákupem aktiv majiteli a jejich následným darováním klubu. Arsenal by tím profitoval na daních, od nichž jsou dary oproštěny,“ vysvětluje Usmanov.

„Klub kvůli tomu řadu let trpěl, prodával své opory, které nemohl adekvátně nahrazovat hráči světového formátu. I z toho důvodu získal první trofej až po devíti letech. To nejtěžší už má Arsenal naštěstí za sebou – ve financích je pořádek a věřím, že manažer Arsène Wenger jich spolu s generálním ředitelem Ivanem Gazidisem dokáží správně využít.“

Všechno mohlo být úplně jinak. Tedy alespoň podle Usmanova, nejbohatšího Rusa a obyvatele Velké Británie zároveň, který porovnání s Romanem Abramovičem, majitelem Chelsea, či vlastníkem Manchesteru City šejkem Masúrem odmítá.

„Vedl bych klub svou cestou, nikoliv podle vzoru Abramoviče či šejka Mansúra, a to při vší úctě k těmto osobám.“

Usmanov navrhoval, aby dluh za stavbu Emirates Stadium, který se vyšplhal až k 318 milionům liber a nyní již klesl pod sto milionů, splatili akcionáři, jenže jeho idea se neztotožňovala s názorem vedení Arsenalu, kteří se raději drželi modelu soběstačnosti. Majitelé tak nebyli nuceni investovat, bývalí ředitelé klubu Danny Fiszman, David Dein, Peter Hill-Wood, Lady Nina Bracewell-Smithová a Richard Carr na prodeji svých podílů přesto výrazně zbohatli, a to v době, kdy ceny vstupenek na utkání Arsenalu patřily k nejvyšším na světě.

Sám Usmanov je připraven klubu dále finančně vypomáhat, přestože odkup akcií už jej vyšel na sumu přesahující 200 milionů liber. Navzdory faktu, že není členem vedení, má na Emirates Stadium svou lóži, z níž společně se svými přáteli, rodinou a obchodními partnery pravidelně sleduje zápolení „Gunners“, jejichž příznivcem se stal na konci 90. let.

„Jsem velkým obdivovatelem Arséna Wengera a jeho realizačního týmu, který v dobách finanční krize dosáhl nejlepších možných výsledků. Klub má nyní všechny předpoklady k úspěchu. Začala nová éra, v níž budeme získávat trofeje, což je ve fotbale to nejdůležitější,“ těší se Usmanov, jenž rovněž zastává myšlenku návratu klubové legendy Thierry Henryho do obdobné pozice, kterou pro Patricka Vieiru stvořil Manchester City. 

Druhý přírůstek do síně slávy můžou „Kanonýři“ po třech měsících zařadit již v neděli, kdy se vrátí do Wembley dobýt Community Shield v souboji právě s „Citizens“, obhájci ligového titulu.