Britská média před sobotním kláním s londýnským soupeřem vyzpovídala manažera Arséna Wengera, který se mimo jiné vyjádřil k autobiografii sira Alexe Fergusona, jež byla vydána počátkem týdne.

O autobiografii sira Alexe Fergusona, která vyšla na začátku týdne…
Je to nádherný odkaz jeho kariéry. A myslím, že je důležité, že knihu sepsal. Obzvláště Angličané to jistě ocení, neboť v Manchesteru strávil dlouhých 27 let. Je neuvěřitelné, kolik toho dokázal. Ale já nejsem příliš kompetentní knihu hodnotit, neboť jsem ji zatím ani nečetl.

O tom, zda v posledních přestupových obdobích „vyměkl“, jak to popsal sir Alex…
Jestli jsem vyměkl? Samozřejmě. Ve srovnání s mými začátky v Arsenalu nyní hledáme typologicky jiné hráče. Už nejde tolik o souboje, nýbrž o technickou vyspělost. Když se k tomu přidá i síla v osobních soubojích, pak je to skvělé. Vždy se snažím najít ty nejlepší hráče, na tvrdosti mi až tolik nezáleží.

Na otázku, zda plánuje v budoucnu vydat svoji autobiografii…
Neplánuji. Tedy v nejbližší době ne, ale nikdy neříkejme nikdy. Minulost už nevrátíme, i proto by měla být zvěčněna alespoň v písemné formě. Ve Francii říkáme, že důležité je nejen prožít historické okamžiky, ale také je sepsat.

O úterním výkonu Mesuta Özila…
Byl lehce nachlazený. Řekl mi ale, že se cítí dobře. Jeho výkon však nakonec nebyl ideální. Ještě v neděli bojoval s virovou nemocí, a to se odrazilo na jeho síle.

Dortmund hrál velmi dobře a disciplinovaně. Celé mužstvo hrálo organizovaně a bylo velmi těžké proniknout za jejich obranu. Hráči soupeře měli za úkol eliminovat Özila tak, aby se co nejméně dostal do hry a nemohl hrozit. To se jim dařilo. Když k tomu přičteme Özilovo zdravotní rozpoložení, jeho výkon byl značně limitován.

Na adresu Iana Hollowaye, který po vzájemné dohodě s klubem v Crystal Palace končí…
Myslím, že si Holloway takový konec nezaslouží. Obzvláště poté, jakou cestou dovedl Crystal Palace zpět do Premier League. Jeho konec mě překvapil a dle mého je unáhlený. Ian má obrovský talent pro práci manažera. Tímto sportem žije a jeho osoba oplývá fotbalovou aurou, která jej činí výjimečným. Období, ve kterém musíte překousávat porážku za porážkou, však není nikdy příjemné a může s vaší psychikou značně otřást.

O Tonym Pulisovi, pravděpodobném Hollowayově nástupci…
Slyšel jsem, že chtějí získat manažera s bohatou zkušeností. Pulis je jedním z nich a dokáže mužstvo vyhecovat. Ve Stoke si vedl dobře a jeho styl hry je velice efektivní.

O roli Thomase Vermaelena…
Bohužel, v naší branži nedokážeme činit šťastnými všechny. Thomas je zcela oprávněně frustrovaný, neboť má kvalitu na to, aby pravidelně hrával. Jeho chování přesto zůstalo naprosto profesionální a jeho přístup by mohl být příkladem pro všechny. Ne každý dokáže podobné situace zvládnout tak skvěle. Jeho frustraci zcela chápu.

O stoperské dvojici Mertesacker-Koscielny…
Zatím si vedou dobře a není žádný konkrétní důvod do této dvojice zasahovat. Thomasův čas přijde. V naší práci je důležité být připraven, když přijde šance. A já pevně věřím, že Thomas připraven bude.

Na potencionální bojkot mistrovství světa 2018 v Rusku…
S rasismem je třeba bojovat, ať jste v Rusku nebo kdekoliv jinde na planetě. Nevím přesně, co se tam odehrálo, ale tolerovat rasismus je nepřípustné a mělo by se proti němu zakročit. Upřímně doufám, že si s tím Uefa poradí. Nebylo by dobré dělat unáhlené názory a hnát celou situaci do extrému. Ještě není prokázané, co se vlastně stalo. Věřím, že Rusové budou od teď mnohem obezřetnější.

Na otázku, zda byl hezčí gól Wilsherův, či Kasamiho…
Bez pochyby Wilsherův. A víte proč? Protože Kasami sice vstřelil krásný gól, ale takový gól vám dokáže v Premier League dát mnoho hráčů. Dát gól „a lá Wilshere“ už jen tak někdo nedokáže.