Sedm let poté, co přišel na sever Londýna, chce mít hru pod palcem, nechat za sebou problémy se zdravím a zachránit slony. A také zvládnout roli otce, na kterou se chystá.

Jakmile Aaron Ramsey zvednul mikrofon, všichni ztichli. Dá se předpokládat, že většina ze 120 lidí, kteří se zúčastnili jím pořádaného golfového charitativního turnaje, nečekala, že bude záložník Arsenalu mluvit s tak vážným a zároveň vášnivým tónem o důležitosti zachování deštných pralesů a záchraně ohrožených zvířat. Na stolech leží letáčky Světového fondu na ochranu přírody.

Ne, Ramsey tu není jen za mluvícího panáka se zvučným jménem, co pomůže po stránce PR. Myslí to naprosto vážně. Když se o pár hodin později usazuje na židli vedle reportéra deníku Guardian Stuarta Jamese s omluvami, že interview nestihl dříve, je jasné, že vše kolem této problematiky je pro něj nesmírně důležité. Tak jako jeho fotbalová kariéra.

„Vždycky jsem miloval zvířata. A s tím, jakým směrem se nyní vše ubírá, se všemi těmi bezmocnými zvířaty, která jsou zabíjena pro slonovinu nebo pro, jak si lidé myslí, léčivé účely… Musíme s tím začít něco dělat, než bude příliš pozdě, protože když to neuděláme, budeme brzy vyslovovat věty typu: Pamatujete si tato zvířata?“ říká Aaron Ramsey.

Dokonce uvažoval o tom, že se zástupci Světového fondu na ochranu přírody vyrazí do Afriky natočit dokument. „Byl jsem před pár lety na Safari a rád bych se tam podíval znovu. Je to úžasné. Hyeny pobíhají, sloni kolem podupávají. Je to prostě úžasný zážitek z volné přírody.“ Nakonec se mu nepodařilo výjezd vměstnat mezi vítězné utkání Walesu s Belgií – utkání, které popisuje jako to absolutně nejzvláštnější, v jakém si za svou zemi zahrál – a začátek přípravy s Arsenalem.

Příští léto bude s časem opět zřejmě na štíru. Reprezentace Walesu je na správné cestě na mistrovství Evropy, což by byl pro malou zemičku největší turnaj od roku 1958, kdy si zahrála na světovém šampionátu. A v osobním životě se bude o záložníkovu pozornost hlásit malý človíček. Ramsey zanedlouho nebude mít zodpovědnost jen za své dva psy Hala a Romieho, s nimiž tak rád a často vyráží na procházku do parku nedaleko svého domova v okrajové londýnské čtvrti Barnet.

Colleen, hráčova láska z dětství, s níž se loni oženil, bude za pár měsíců rodit. Aaron Ramsey se poprvé stane otcem. „Nemůžu se dočkat. Jsme nadšeni z toho, že budeme rodiče. Je to něco, co jsme chtěli. Cítíme, že jsme na to připraveni,“ pokračuje nadšeně.

Slunce pomalu zapadá za obzor známého londýnského golfového klubu a Ramsey se nemůže ubránit smíchu, když začne přemítat o sedmi letech, které uplynuly od doby, co Cardiff vyměnil za Arsenal a poprvé nervózně vešel do tréninkového centra. V duchu prý přemýšlel, zda si ostatní hráči říkají: Kdo je ten chlapec? „Je to tak dávno, rychle to uteklo a odehrála se spousta věcí. Byl jsem sedmnáctileté dítě, když jsem přišel do Londýna. Nevěděl jsem, co očekávat, prostě jsem nějak plul po proudu. Od té doby jsem se změnil v muže. Musel jsem dospět hodně rychle.“

Mění se ve stále důležitějšího hráče, co bere miliony. Kdo ho ale občas potká, všimne si, že něco přeci jen zůstává stejné. Je to stále skromný, tichý kluk, který žije svůj sen a je motivovaný tím, čeho může dosáhnout na hřišti, než co mu může přistát na kontě v bance. „Je neuvěřitelné, jaké odměny se vážou k životu fotbalisty, ale já nejsem hloupý, abych se tím chlubil. Jsem rozumný a vyrovnaný. Žiji pro fotbal a mojí skutečnou snahou je ukázat všem, co jsem schopen udělat a dokázat. Takhle to mám nastavené už dávno. Všechno, co jsem kdy chtěl, bylo stát se fotbalistou. Doufejme, že mohu být jedním z nejlepších záložníků na světě. To mě pohání. Pokusit se toho dosáhnout a vyhrát mnoho věcí,“ pokračuje.

Z osobního hlediska nastiňuje dva klíčové cíle pro nadcházející sezonu. Až zoufale touží po tom, aby se vyhnul zraněním. A chce hrát na pozici, na které věří, že může mít největší vliv na hru družiny Arséna Wengera. „V minulé sezoně to bylo těžké kvůli zdravotním problémům, které mě zase potkaly, zejména proto, že se nejednalo jen o jedno zranění. Byl jsem měsíc mimo, pak jsem se vrátil. A pak zase na měsíc na marodku a znovu návrat do hry. Je těžké se pak dostat do rytmu. Bylo to pro mě hodně frustrující. Ale na zápasy, ve kterých jsem se představil, jsem měl jistý dopad. Připravil jsem několik gólů“

„Ale já prostě chci v této sezoně zůstat zcela fit a zdravý. Zažít kompletní sezonu a získat zpět své místo uprostřed hřiště, protože to je místo, kde mám pocit, že předvádím svůj nejlepší fotbal. Chci mít svobodu v postupu vpřed, ale také, jakmile budeme bránit, se budu muset vrátit zpět. Nechci být upoután třeba jen před bránící čtyřkou. Chci být ten, co může operovat na obou stranách hřiště,“ doplňuje Aaron Ramsey.

Thierry Henry, legenda Gunners, nedávno řekl, že je velkým Ramseyho fanouškem. Mluvil o tom, jak se čtyřiadvacetiletý záložník vypracoval v hráče, který chce řídit hru a dominovat ve středu pole. Ramsey souhlasně přikyvuje. „Je pěkné od něj tohle slyšet. Myslím, že jako hráč jsem dospěl. Jsem typ, co chce být co nejvíce zapojen. To je důvod, proč jsem nerad na pravé straně. Tam tak zapojen nejsem. Chci být u míče pokaždé, když útočíme.“

Arsenal vstoupí do nového ročníku Premier League zítra. Někdo říká, že bude velkým aspirantem na titul, jiný mu ve svých předpovědích přisuzuje horší pozici. Aaron Ramsey věří, že teď, po dvou triumfech v FA Cupu je ten správný čas, aby se Gunners stali skutečně vážnými uchazeči o titul. „V posledních několika letech jsme začali dobře a pak nějak zmizeli ze scény. V té minulé jsme začali špatně a končili opravdu silní. Je to o tom zůstat vyrovnaným týmem po celou sezonu. Jsem si jistý, že to můžeme dokázat, když vydržíme zdraví. Pak to bude dobré. Velkým pozitivem posledních let je, že jsme se zlepšili ve velkých zápasech. Akorát možná vždy nehrajeme tak, jak je obvyklé. Proti Citizens jsme čekali na protiútoky. Předtím nás takové týmy trestaly, tak jsme něco museli změnit.“

Realitou však stále zůstává, že minulý ročník opanovala s Chelsea s dvanáctibodovým náskokem na Arsenal. Ramsey je přesvědčen, že příchod Petra Čecha udělá velký rozdíl. Ale je tahle mezera opravdu smazatelná? „Myslím, že ano. Chelsea byla celou sezonu neskutečně vyrovnaná, oni prakticky neklopýtli. Pro nás je důležité dobře začít. A ta mezera… To je pár duelů, které my musíme vyhrát a oni prohrát,“ krčí rameny.

Soustředit se ale bude i na národní tým Walesu, kterému se neobyčejně daří. Vede svou evropskou kvalifikační skupinu, pětkrát v řadě neprohrál a je desátý na světě. Ještě před čtyřmi lety přitom doslova hnil na 117. pozici. „Ten skok, který jsme udělali, je šílený,“ podotýká Ramsey. „Mezi hráči je teď jisté přesvědčení. Věříme si. Věříme, že můžeme soupeři ublížit. V minulosti jsme byli defenzivně naivní,“ říká Ramsey, jenž má možnost si v reprezentaci zahrát po boku Garetha Balea. Hráče, o kterém se mluví a píše dnes a denně. Jiní borci, jako kdyby za nároďák Walesu snad ani nehráli. „Je to superstar, co bezpochyby hraje pozoruhodně. Ale je to celý tým, kdo si vede dobře. Nevyhrál ten zápas proti Belgii sám. Je na titulních stranách, ale stojí za tím celý tým. Doufejme, že dosáhneme našeho cíle.“

Pokud by se naplnily spekulace, hrál by Ramsey s Balem v příští sezoně stejnou soutěž. Mluvilo se totiž o tom, že o záložníka Arsenalu projevila zájem Barcelona a že je ochotná za něj zaplatit padesát milionů liber. „Samozřejmě je to velmi lichotivé. V minulé sezoně získali několik trofejí, je hezké být spojován s jedním z nejlepších klubů na světě. Jednou bych si rád ve Španělsku zahrál, abych si to prostě zkusil, abych to zažil. Ale teď jsem v Arsenalu a cítím, že tento tým může být hodně úspěšný.“

Slunce už zcela zapadlo. Je večer, který přinesl Světovému fondu na ochranu přírody přes třicet tisíc liber. Ramsey rozdá několik autogramů a vyfotí se s pár lidmi, než se svou manželkou zamíří domů. Usmívá se při poznámce, že vypadá jako mladý muž, co si důkladně užívá života. „Jsem opravdu šťastný. Jsem na dobrém místě na hřišti i mimo něj. Těším se na spoustu věcí v tomto roce a v této sezoně. Doufejme, že to všechno bude mít šťastný konec.“