Novinářské léto pokračuje druhým dílem. V něm se nám představí Jonathan Liew, sportovní novinář nejčtenějšího seriózního britského deníku The Daily Telegraph.

Jako malý kluk chtěl být řidičem autobusu, pak si vysnil novinařinu. A to se mu splnilo. Jonathan Liew dnes patří k nejtalentovanějším britským sportovním žurnalistům. Důkazem je ocenění z roku 2011, kdy se stal nejlepším britským mladým sportovním novinářem.

Jak jste se dostal k práci sportovního novináře?
V roce 2008 jsem dokončil univerzitu a hned se připojil do takzvaného postgraduálního programu pořádaného právě deníkem Daily Telegraph. Předtím jsem chvíli psal pro magazín Wisden Cricketer a pro Observer Sport Monthly.

Vždycky jste chtěl být sportovním novinářem?
Kromě krátkého období mezi třetím a pátým rokem mého života, kdy jsem chtěl být řidičem autobusu, ano.

Kolik hodin denně pracujete?
Pokud započítáváte i prostě sledování sportu, tak bych to odhadl na dvanáct hodin. Pokud ne, tak intenzivní práce je tak kolem šesti hodin.

Jak často se objevíte v redakci?
V průměru tak jednou dvakrát týdně.

Žijete v Londýně? Co si o tomto městě myslíte?
Bydlím v jižním Londýně. Je to v pohodě. Velké město s opravdu vysokým počtem lidí, ale je jedinečné. Řekl bych, že je daleko lepší tu žít než být turista.

Co rád děláte ve svém volném čase?
Hodně spím a chodím do hospody. Často ve stejnou dobu. (smích)

Jaký je váš oblíbený fotbalový stadion a proč?
Záleží na tom, co tam jdu dělat. Pokud pracovat, řekl bych Emirates, protože tamní tiskové středisko je zkrátka ohromující. Pokud jde o atmosféru, zmíním Anfield Road. Kdybych to měl nějak namixovat, vychází mi St. Mary´s v Southamptonu.

Která fotbalová liga je podle vás nejlepší?
Pokud jde o kvalitu, řadím Bundesligu a La Ligu jasně před Premier League. Co se týká taktických inovací, vítězí Serie A. Ale kvalita není jediný důvod, proč lidé sledují fotbal. Je to také o vášni, tempu hry, nadupaných stadionech, které jsou v době zápasu obalené i zvenku. Premier League bych označil za nejlepší podívanou na světě, když vezmu v potaz i všechno kolem zápasů.

Jste fanouškem nějakého fotbalového týmu? Je to tajemství?
Oficiálně je to tajemství, ale asi není příliš těžké na to přijít.

V jakých novinách jste pracoval v minulosti?
Jak už jsem řekl, tak pár měsíců na univerzitě pro Observer Sport Monthly, ale jinak jsem jasný „one-club man“.

Souhlasíte s tvrzením, že povolání sportovního novináře je velice stresující?
Není to o moc stresující a těžké než život sám. Mám tím na mysli, že všechno záleží na tom, jaké si to člověk udělá.

Který tým momentálně považujete za nejlepší na světě?
V současné době? V plné síle? Pořád Barcelonu.

Už jste stihl potkat spoustu známých osobností. Jaké setkání bylo nejzajímavější?
Jestli to musím omezit jen fotbalové osobnosti, tak Brede Hangeland (norský fotbalista hrající za Fulham). Úžasný chlapík, skvělý řečník s osvěžující perspektivou dosahující daleko mimo stadiony. A jinak? Mark Cavendish.

Jací jsou fotbalisté během rozhovorů? Kdo je v pohodě a kdo naopak trochu mrzout?
Skvělý je Frank Lampard. Takový Ashley Cole je naproti tomu hodně zdrženlivý. Jestli chcete dobrou story s hráčem Tottenhamu, jděte za Danny Rosem. Ve West Hamu jsou super snad všichni. Většina mé práce se odehrává v Londýně, takže komentuji hráče odtud. Pravidlem pak je, že čím nižší soutěž, tím přátelštější hráči.

Co říkají členové vaší rodiny na vaši práci?
Dobré věci… Doufám.

Získal jste už nějakou novinářskou cenu?
V roce 2011 jsem dostal cenu pro nejlepšího mladého sportovního novináře roku.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Nechystáte se například vydat knihu?
Nejsem si úplně jistý, jestli bych našel čas k napsání knihy. Nejsem si ani jistý, jestli mám vůbec čas číst knihu.

O Arsenalu:

Proč Arsenal v minulé sezoně nezvládl zápasy se svými úhlavními rivaly?
Jeden důvod: neinvestovali dost do kádru. Giroud měl skvělou sezonu, ale spoléhat jen na něj a Sanoga je ryzí šílenství. Potřebují dalšího útočníka a alespoň dva nebo tři extra záložníky. Když dojde na zranění, jakože na ta u nich dochází vždy, nemají nárok.

Jaký máte jako novinář názor na Arséna Wengera?
Chovám k němu ohromnou úctu. Je upřímný a přímý. Svoje myšlenky umí vždy podat poutavým způsobem. Není tu mnoho lidí, jako je on. Při rozhovorech je neuvěřitelně klidný, na to pod jakým je tlakem a jak imbecilním otázkám někdy musí čelit. Málokdy ztratí nervy a relativně často pronese nějaký ten vtípek.

Může Arsenal v příštích letech slavit úspěch na základě své „zdravé ekonomiky“?
Možná. Rozhodně si myslím, že má daleko větší šanci na velká vítězství v příštích pěti letech, než jak tomu bylo v uplynulé pětiletce. Asi to ale bude potřebovat změnu strategie a možná kompletní proměnu herního stylu. I přes některá jména to není tým s nějakým extra tempem. A tohle už můžete o mančaftu Arséne Wengera říct celé roky.

Co myslíte, jak dlouho bude Wenger bossem Guners?
Ještě jednu sezonu. (Jonathan odpovídal v době, kdy Wenger ještě neměl podepsanou tříletou smlouvu)

Stejně jako Ferguson, tak i Wenger jednou bude muset skončit. Máte představu, kdo by ho mohl nahradit?
Roberto Martinez nebo Jürgen Klopp.

Kteří Kanonýři jsou nejlepší, co se komunikace s novináři týká?
Wojciech Szczesny je vždy velmi sdílný. Theo Walcott milý. S novináři často mluví Mikel Arteta, protože umí skvěle artikulovat. Ve skutečnosti je většina borců z Arsenalu médiím přístupná. Ale třeba takový Aaron Ramsey je neskutečně nudný.

Z pohledu novináře: Highbury, nebo Emirates Stadium?
Nikdy jsem na Highbury nebyl, ale slyšel jsem o něm jen samé skvělé věci.

Co by měl Arsenal během léta udělat?
Koupit prvotřídního útočníka, zbavit se některých „nedostatečných“ hráčů (Podolski, Vermaelen, Monreal) a vybudovat nové okolí kolem Ramseyho a Özila. V záloze by potřebovali nějakého bastarda, takového Benderse. A co je nejdůležitější, potřebují někoho do role sportovního ředitele, kdo bude s Wengerem pracovat na přestupech. Na přestupovém trhu jsou totiž až příliš obklíčeni.